VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Ve škole vyučujeme podle Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání:

Škola jako rodina IV, č. j. 988/2022

Charakteristika školního vzdělávacího programu:

ŠVP ZV ŠKOLA JAKO RODINA vychází ze zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a z vyhlášek MŠMT ČR č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných a vyhlášky č. 62/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.

Školní vzdělávací program vychází z obecných vzdělávacích cílů a klíčových kompetencí RVP ZV, z analýzy vlastních možností a schopností pedagogického sboru. Využívá silných stránek a příležitostí školy se zřetelem na slabé stránky a ohrožení školy se snahou slabé stránky maximálně eliminovat. ŠVP ZV naší školy vychází z požadavků rodičů dětí s navázáním na tradice školy. Klade důraz na principy života v rodině.

Název škola jako rodina není nahodilý. Vyjadřuje hlavní myšlenku vzdělávacího programu – úzká spolupráce školy a rodiny, tzn. přístupnost školy rodičům a širší rodině, společné řešení školské problematiky, rovné přístupy pro všechny. Hlavní myšlenku realizujeme nejen obsahem vzdělání, nejen vztahy ve škole, respektováním žáka jako osobnosti, širokou nabídkou vzdělávacích akcí pro učitele i rodiče, pestrou nabídkou zájmové činnosti i pro integrované žáky z běžných základních škol.

Vztahy ve škole charakterizuje LOGO ŠKOLY:

Tři kruhy o stejné velikosti a ve stejné vzdálenosti plovoucí na kruhu čtvrtém zobrazují názorně filosofii naší školy – rodič, dítě i učitel jsou v jedné rovině, mají k sobě stejně blízko, mohou si navzájem naprosto důvěřovat, vzájemně spolupracují a respektují se, což je předpokladem úspěchu našeho činění.

Významnou součástí školy je činnost školní družiny a školního klubu a široká nabídka zájmové činnosti v odpoledních hodinách.

Komunikace s rodiči a odbornou i laickou veřejností je jedním z nejdůležitějších témat pro školu a její vedení, proto je kladen důraz na vzdělávací akce. Zásadní důležitostí pro školu je její účast na práci České společnosti Dyslexie a práce ředitelky školy ve výboru této společnosti a prestižní záležitostí je přímé členství školy v Evropské dyslektické společnosti EDA jako mimořádný člen.

Náš ŠVP ZV je zaměřen také na integraci tělesně, zrakově, sluchově nebo kombinovaně postižených žáků. Považujeme za nutné seznamovat žáky se zdravým životním stylem, umožnit zažít pocit úspěchu každému žáku naší školy. Program sleduje rozvíjení klíčových kompetencí žáků, důležitých pro život každého jedince.

Zaměřujeme se na:

učení takových znalostí a dovedností, které budou žáci potřebovat v budoucím životě a uspějí v tvrdé realitě, tzn. budou především slušní a pracovití

vzdělávání v naší škole popisující   akronym školy – LABORATOŘ tzn. prostřednictvím Laskavosti, Aktuálnosti, Bezpečnosti, Občanství, Rozmanitosti, Aktivity, Tolerance, Ochoty, Řešení – budou žáci umět číst, psát, diskutovat, poznají, co chtějí, na co mají právo, budou chápat důsledky svých činů. Akronym platí pro žáky zdravé, s handicapem i žáky odlišných kultur

využívání efektivních metod výuky – např.  kooperativní a projektové vyučování, při využití  nejmodernějších audiovizuálních pomůcek např. interaktivních  tabulí

vedení žáků ke schopnosti spolupracovat a vzájemně se respektovat

vedení žáků k zodpovědné volbě povolání – odpovídající schopnostem

vedení žáků k využívání  komunikační a informačních technologií

vedení žáků k dodržování stanovených pravidel – školní řád, bezpečné používání internetu

vedení žáků k pracovitosti a cílevědomosti

vedení žáků k systematičnosti a vytrvalosti

Podpůrným prostředkem pro dosažení cílů ve vzdělávání v  naší škole je realizace sebehodnocení. Jedná se o různé typy sebehodnocení, tzn. sebehodnocení žáků po dílčích činnostech, sebehodnocení žáků jejich úspěšnosti při  rozličných činnostech, sebehodnocení jejich postojů, pocitů atd. Sebehodnocení může probíhat po každé vyučovací hodině ve všech předmětech, učitel má reagovat na toto sebehodnocení. Záznam provádí žák do informační knížky a učitel poté výsledky koriguje. Velký význam má měsíční sebehodnocení, ve kterém žáci zhodnotí, co již dobře ovládají, co se ještě mají naučit, a co proto musí učinit. Informační knížky, které se zaměřují především na toto sebehodnocení, užívá škola již několik let a v budoucnu je naším cílem dosáhnout velmi dobré kvality provádění tohoto sebehodnocení jak u žáků, tak i u učitelů.

Se sebehodnocením úzce souvisí praktické výsledky práce žáků, tzn. tvorba portfolií. Žáci se učí  odpovídat za výsledky své práce, za shromažďování výsledků v portfoliích, která budou obsahovat složky prací  z jednotlivých předmětů,  i z celoškolních projektů.

Výchovné a vzdělávací strategie,

 kterými chce škola cíleně směřovat k naplňování klíčových kompetencí:

1. Zprostředkované učení – podle R. Feuersteina, které se od jiných forem učení odlišuje třemi prvky

a) zaměřeností a vzájemností – sdílením zájmu o učení. Žáci musí cítit, že forma učení byla připravena právě pro ně, že jim bude vyhovovat. Mají chápat, co je cílem jejich práce, proč ji mají dělat právě tímto způsobem a jak jejich práce souvisí s dalšími činnostmi ve škole nebo v běžném životě,

b) přenosem – záměrem, který přesahuje cíle aktuální učební situace, umožňuje dítěti informaci využít i v jiných situacích a souvislostech,

c) zprostředkováním významu (smyslu, hodnoty) učební činnosti – učitel odhaluje žákům význam poznatků nebo činností, které si mají osvojovat v perspektivě budoucích událostí.

Učitel by měl uplatňovat všechny prvky společně, v jedné učební situaci. Reuven Feuerstein pro systematickou práci s principy zprostředkovaného učení v pedagogické práci vytvořil program, který je znám jako instrumentální obohacování. Ve výuce jsou využívány prvky z pracovních listů, tyto pracovní listy se zaměřují více na určité dovednosti a kompetence než na konkrétní znalosti.

2. Podpora rozvoje deficitů dílčích funkcí  – DOV (dílčí oslabení výkonu)

Termín DOV je souhrnný název pro soubor obtíží, které postihují děti s nevyrovnaným vývojem funkcí mozku. DOV se dělí do 5 oblastí, ve kterých dochází k oslabením: a) optické oslabení,

b) akustické oslabení, c) prostorová orientace, d) intermodalita, e) serialita

Pro jednotlivé oblasti byly na škole vytvořeny pracovní sešity s řešením a učitelé je mohou využívat ve výuce.

3. Prvky KUPOZ (Kuncová – pozornost)

Program pro rozvoj pozornosti u dětí s lehkou mozkovou dysfunkcí podle PhDr. Pavly Kuncové, klinické psycholožky. Úkoly jsou zaměřeny na oblasti sluchového a zrakového rozlišování, dále pak na pojmové myšlení, na komunikační dovednost a na pozornost.  Úkoly z výše uvedených oblastí se opakují se stoupající obtížností. Žák zadané úkoly provede

a přechází na další úkol. Správnost provedení se nepožaduje. Program rozvíjí zrakové

a sluchové vnímání, pozornost a paměť, logické myšlení, vyjadřovací schopnosti a schopnost koncentrace pozornosti, dále posiluje sociální cítění.

4. Biofeedback

Terapeutický postup, který zahrnuje měření osobních fyziologických veličin jako krevní tlak, tep, teplotu, pocení, svalové napětí (EMG) v reálném čase a jejich prezentaci ve vhodné formě pacientovi. Pacient je do jisté míry schopen tyto hodnoty ovlivnit vůlí a tím se naučit je alespoň částečně ovládat.

Některé pí učitelky absolvovaly požadované školení a mohou tento postup praktikovat v době vyučování a po vyučování (maximálně do 14.00 hod.).

5. Primární reflexy

Neuro-vývojová stimulace je systém jednoduchých cviků, který pomáhá tělu s vyhasnutím nežádoucích primárních reflexů. Přítomnost nevyhaslých primárních reflexů může být příčinou problémů se čtením a psaním, vad řeči, motorických obtíží. Pravidelné cvičení pomáhá nastartovat správný rozvoj psychických a motorických funkcí.

Prvky těchto cvičení mohou učitelé využívat ve výuce.

KLÍČOVÉ KOMPETENCE

KOMPETENCE K UČENÍ – umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení

Během výuky klást  důraz na čtení s porozuměním, práci s textem, vyhledávání informací, práci

s daty.

Vést žáky  k sebehodnocení za dílčí činnosti, za práci v celé hodině, k uvědomění si vlastních pocitů, prožitků – informační knížky.

Snažit se o maximální individuální přístup a zapojení všech žáků do jednotlivých činností.

Vést  žáky k samostatnosti, podněcovat jejich tvořivost.

KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMU – podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů

Vést žáky k využívání informací ze všech dostupných zdrojů – tisk, mediální a počítačové,

včetně internetu – aby je dokázali vyhodnotit, srovnávat, využívat.

Při výuce problémových úloh se snažit o co nejvyšší zaměření na spojení s praktickým životem. 

KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ – vést žáky k všestranné a účinné komunikaci

Podněcovat žáky k rozhovoru, k formulování otázek, pojmenování problému (problémové učení), k diskuzi, vytvářet příležitosti pro vzájemnou komunikaci žáků při řešení daného úkolu (využívat kruhový rozhovor, řízenou diskuzi).

Učit  žáky formulacím v úřední komunikaci (styk s úřady, tiskopisy)

Do výuky co nejčastěji  zařazovat reprodukci textu.

KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ –  rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat

a respektovat úspěchy vlastní i druhých

Do výuky zařazovat soutěže – neklást důraz na pořadí, zapojovat všechny žáky –  výcvik v přednesu, dramatizaci, prezentaci referátů, sebehodnocení i hodnocení spolužáků v konkrétních činnostech. Často je využívat formu skupinové práce. Důsledně vyžadovat dodržování daných pravidel.

Při výuce využívat   možnost mezi ročníkové  výuky (spojení různých věkově odlišných tříd).

Na škole zachovat pestrou nabídku volnočasového vyžití žáků v zájmových kroužcích.

Umožnit žákům setkávat se ve školním klubu.

KOMPETENCE OBČANSKÉ – vést žáky k tomu, aby se projevovali jako svobodné

a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti

Ve škole  zachovat  kamarádský přístup, otevřenou atmosféru, možnost konzultace žáků

se všemi učiteli jakoukoli přestávku.

Důsledně  vyžadovat dodržování vnitřního  řádu školy a pravidla bezpečnosti, s kterými jsou seznamováni i zákonní zástupci. Do výuky zařazovat situační hry. Sledovat domácí přípravu 

a samotný přístup žáka k výuce. Nadále pořádat individuální schůzky pro žáky za přítomnosti zákonných zástupců, besedy s odborníky. (např. městská policie, K – centrum, SVP)

KOMPETENCE PRACOVNÍ – pomáhat žákům poznávat své schopnosti i reálné možnosti

a uplatňovat je při rozhodování o profesní orientaci

Žáci jsou zváni na individuální schůzky s učiteli za přítomnosti zákonných zástupců,

příp. výchovného poradce. Mohou využít možnosti konzultace své budoucí profese s výchovným poradcem. Do informačních knížek zaznamenávají sebehodnocení během vyučovacích hodin.

Pro žáky devátých ročníků zachovat  přípravu k přijímacím zkouškám z českého jazyka

a matematiky. Pokračovat v osvědčené  spolupráci s Úřadem práce v Mostě, kam vyšší ročníky docházejí k informačním pohovorům o budoucí profesi.

Zachovat na škole širokou nabídku zájmových kroužků, kde mají žáci možnost rozvíjet své schopnosti podle svého výběru, práci školního klubu, víkendové výlety a pobyty ve škole.

KOMPETENCE DIGITÁLNÍ – pomáhat žákům ovládat běžně používaná digitální zařízení

a využívat je při učení

Naučit žáky bezpečně využívat digitální technologie, aby si usnadnili práci, zautomatizovali rutinní činnosti a zefektivnili výsledky své práce.  Seznamovat žáky s riziky  využívání digitálních technologií a předcházet tak situacím ohrožujícím bezpečnost zařízení i dat, situacím s negativním dopadem na jejich tělesné a duševní zdraví.

Průřezová témata:

I. Osobnostní a sociální výchova

Osobnostní rozvoj

Rozvoj schopností poznávání

– zraková a sluchová percepce, analýza, syntéza

– koncentrace pozornosti

– (osmisměrky, Kimova hra, sudoku, rozdíly apod.)

– časová přímka (chodba školy, třídy)

– LP – smyslová poznání

– ztvárnění vlastních představ, pocitů, zážitků

– zdokonalování jemné a hrubé motoriky

Sebepoznávání a sebepojetí

– průběžně vyzdvihovat a upevňovat správné chování, důsledně potlačovat negativní

projevy

– sebehodnocení, sebekritika žáků

– střídání „rolí“ v pracovních týmech při skupinové práci

– charakteristika, úvaha, fejeton, životopis apod.

– využití Sešitu osobnostního rozvoje a informačních knížek

Seberegulace a sebeorganizace

– vést žáky k pravidelné, zodpovědné domácí přípravě, k systematičnosti, k cílevědomosti,

k udržování pořádku na pracovním místě, ve třídě i v celé škole a jejím okolí

– důsledná kontrola, pozitivní motivace ze strany učitele

– aktivní přístup k práci

– osobní zodpovědnost za výsledky pracovního týmu, třídy, přesnost a organizace práce

– dodržování daných pravidel (školní řád, pravidla her, sportu, kroužky, výlety…)

– vlastní výrobky a prezentace výsledků práce jednotlivých žáků (např. referáty)

– důsledné vedení portfolií jednotlivých žáků

Psychohygiena

– zdůrazňovat zdravý způsob života, denní režim,

– smysluplná náplň volného času

– důležitost TV pro člověka

– plavecký výcvik

– relaxační cvičení, reedukační cvičení během vyučování

– vycházky

Kreativita

– orientace v různých situacích

– vedení k dokončení zadané práce

– zapojení žáků do projektu školní knihovny

– zapojení žáků do celoškolních projektů

– začleňování výuky u interaktivní tabule

– zapojení žáků do projektu „Jaro v Evropě“

– Miss aerobic, celoškolní soutěže, Den pro mou kočku, Den pro mého psa

– řešení problémových úloh

Sociální rozvoj

Poznávání lidí

– hry, školní vycházky, výlety

– osobnosti našich a světových dějin

– vytváření třídních kolektivů

– třídní služby

– týmová spolupráce

– zapojování do kroužků zájmové činnosti

Mezilidské vztahy

– třída jako dílna, škola jako rodina

– vzájemná tolerance a ohleduplnost

– modelové situace ze života (dramatizace)

– projektové vyučování vyššího a nižšího stupně

Komunikace

– projekt Hravé čtení ve školní knihovně

– podpora komunikace v Čj (slohové útvary, tiskopisy …)

– využívání všech dostupných informačních zdrojů (knihovna, internet)

– stanovení pravidel komunikace, zásady slušného chování

– začleňovat do výuky řízené diskuse

– mimoslovní komunikace

– dramatizace

– vzájemná spolupráce při skupinové práci

Kooperace a kompetice

– práce ve skupině

– soutěže, projekty

– vzájemné hodnocení

– LP

– celoškolní akce

– AJAX – dopravní výchova

– třídní časopis

Morální rozvoj

Řešení problémů a rozhodovací dovednosti

– předcházet problémům cílenou prevencí

– problémové úlohy

– skupinové práce

– LP

– důraz na přátelské vztahy ve třídě

Hodnoty, postoje, praktická etika

– usměrňovat hierarchii hodnot

– pomoc spolužákům

– vést žáky k dodržení daných slibů a dohod

II. Výchova demokratického občana

Občanská společnost a škola

– třída jako dílna, škola jako rodina

– rodiče jako partneři

– uplatňování demokratických principů a aktivního zapojení žáků při vytváření pravidel chodu

školy

– spolupráce školy se správními orgány a institucemi

(spolupráce s Úřadem práce v Mostě, se školskými poradenskými zařízeními, s odborem

školství Obecního úřadu v Mostě)

Občan, občanská společnost a stát

– vést žáky k odpovědnosti za své chování a rozhodnutí

– učit žáky být zainteresovaný na výsledku třídy

– seznamovat žáky s jejich právy na základě dodržování jejich povinností

– učit žáky soužití s minoritami (tolerance, respekt, spolupráce, pomoc)

– seznamovat žáky se základními hodnotami demokratického politického systému

(právo, spravedlnost)

Formy participace občanů v politickém životě

– příklady z historie

– sledování aktuální politické situace

– seznamovat žáky s volebními systémy

– klást důraz na sounáležitost s regionem

Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

– dbát na dodržování Školního řádu, jehož součástí je Listina práv dítěte

– seznamovat žáky s Ústavou ČR

– vzniklé konflikty řešit bezodkladně s maximální snahou o objektivnost

III. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

Evropa a svět nás zajímá

– naši sousedé v Evropě – členské státy EU a život v nich

– seznamovat žáky s životem dětí v jiných zemích

– seznamovat žáky se zvyky a tradicemi národů Evropy

Objevujeme Evropu a svět

– vývoj evropské civilizace a státních symbolů

– informace o významných osobnostech

(video, referáty…)

– seznamovat žáky s životním stylem a vzděláváním Evropanů

Jsme Evropané

– seznamovat žáky s důležitými historickými událostmi

– význam mezinárodní spolupráce při výzkumu

(věda, technika)

– seznamovat žáky s institucemi EU

– seznamovat žáky s měnami a EURO

– seznamovat žáky s fungováním mezinárodních organizací

IV. Multikulturní výchova

Kulturní diference

– respektovat jedinečnost a individuální zvláštnosti každého žáka

– dodržovat psychohygienu výuky

– vývoj etnik v Evropě

– respektovat zvláštností různých etnik

– seznamovat žáky s českou kulturní tvorbou

Lidské vztahy

– důsledně vyžadovat uplatňování principu slušného chování

– vést žáky k toleranci, vzájemnému respektu a spolupráci

– seznamovat žáky s rozdílnostmi jednotlivých kultur

Etnický původ

– seznamovat žáky s etnickými skupinami a kulturami

– seznamovat žáky s postavením národnostních menšin

– předcházet a důsledně postihovat projevy rasové nesnášenlivosti

Multikulturalita

– seznamovat žáky se specifickými rysy jednotlivých jazyků

– podněcovat u žáků vstřícný postoj k odlišnostem

– využívat myšlenky olympiád, sportovních mistrovství, mezinárodních kulturních událostí

a festivalů

Princip sociálního smíru a solidarity

– učit žáky solidaritě a empatii

– vést žáky k nekonfliktnímu chování

– vést žáky k aktivnímu přispění k dobrých vztahům ve třídě

– vést žáky k toleranci sociálních rozdílů ve svém okolí

V. Environmentální výchova

Ekosystémy

– seznámit žáky s jedinečností a specifickými zvláštnostmi jednotlivých

ekosystémů

– upozornit žáky na závažné problémy v přírodě vzniklé činností člověka

Základní podmínky života

– apelovat na žáky za odpovědný přístup ke spotřebě a udržování čistoty vody

– vést žáky k šetření veškerými energiemi

– seznamovat žáky s problémy znečištěného ovzduší a klimatickými změnami

– vést žáky k ochraně biologických druhů

Lidské aktivity a problémy životního prostředí

– zapojit žáky do ekologické výchovy – sběr plastových víček

– vést žáky ke třídění odpadů i doma

– seznamovat žáky s jednotlivými druhy dopravy a jejím dopadem na životní prostředí

– seznamovat žáky s dopadem průmyslu na životní prostředí

– vést žáky k ochraně přírody

– upozorňovat žáky na podpůrné ekologické akce (např. Den Země)

Vztah člověka k prostředí

– ochrana člověka za mimořádných situací

– seznamovat žáky se stavem životního prostředí v regionu

– seznamovat žáky s projekty rekultivace

– seznamovat žáky s globálními problémy

– seznamovat žáky s civilizačními onemocněními, s vlivem prostředí na naše zdraví

– pracovat s tiskem, korigovat vliv reklamy na jednotlivé žáky

– sledování dění doma i ve světě (aktuality)

– prezentace a hodnocení referátů

VI. Mediální výchova

Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

– pracovat s tiskem, korigovat vliv reklamy na jednotlivé žáky

– sledování dění doma i ve světě (aktuality)

– prezentace a hodnocení referátů

Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

– pracovat s různými typy sdělení např. reklama, inzeráty

– pracovat s odbornou literaturou

– vést žáky k uvědomění si pravdivosti sdělení různých typů médií

– vést žáky k výběru zdrojů informací

Stavba mediálních sdělení

– principy sestavování zpravodajství

– skladba sdělení v časopisech pro dospívající

– informace na aktuální dění v regionu, v ČR, ve světě

Vnímání autora

– vést žáky k formulování vlastního hodnocení kulturního zážitku

– výrazové prostředky a jejich uplatnění v mediálním sdělení

Fungování a vliv médií ve společnosti

– média jako zdroj informací

– vliv médií na každodenní život

– vliv médií na kulturu (role televize v životě jednotlivce)

Tvorba mediálního sdělení

– výstupy celoškolních projektů

– prezentace referátů, zajímavostí v oboru a aktualit

– třídní časopis

– zapojit žáky do mediálních sdělení školního rozhlasu, www. stránek

Práce v realizačním týmu

– příprava rozhlasového školního vysílání

– činnost redakce třídního časopisu

– komunikace a spolupráce v týmu